Začněme s etiketou

Říká se: „Nesuď podle obalu.“ Podle průzkumů ale toto rčení při výběru vína mnohdy neplatí. Vizuálně zajímavá lahev či etiketa totiž nejenže dokáže upoutat pozornost, ale dokonce i rozhodnout o nákupu. Pěkný obrázek ale neprozradí, na jaké víno se můžete po otevření lahve těšit.


Co na přední etiketě najdete:

  1. Logo výrobce
  2. Přívlastek
  3. Původ hroznů
  4. Odrůda
  5. Ročník sklizně

A když lahev otočíte…

Čím více informací na etiketě, tím lépe. Bohatý popis značí, že vinař nic netají, a naopak chce zákazníkovi usnadnit výběr. Mnohdy se dočtete zajímavosti o výrobci a místě, kde sídlí i zda je možnost vinařství navštívit. Některé etikety radí s teplotou podávání vína a párování s jídlem, které se hodí při servírování.


Co na zadní etiketě najdete:

  1. Logo výrobce
  2. Odrůda
  3. Přívlastek
  4. Popis vína
  5. Doporučení k pokrmům
  6. Doporučená doba zrání
  7. Šarže a číslo zatřídění státním orgánem
  8. Ročník sklizně
  9. Obsah zbytkového cukru 
  10. Původ hroznů 
  11. Teplota podávání 
  12. Obsah alkoholu
  13. Dodavatel

Suché, nebo sladké

Při prvním ochutnání ve víně cítíme buď sladkost, nebo kyselinky. O tom rozhoduje množství zbytkového cukru – tedy zbytku cukru, který nebyl spotřebován kvasinkami při kvasném procesu.


Nejméně cukru je ve vínech suchých. Obsah cukru se pak dále zvyšuje s označeními polosuché, polosladké a sladké.

Párování vína s jídlem

Suchá vína

Suchá vína bývají svěží, vhodná k běžnému pití a jídlu, zejména k rybám, masu a polévkám.

Polosuchá a polosladká vína

Tato vína jsou vhodná především k chuťově výrazným předkrmům a salátům.

Sladká vína

Sladká vína jsou skvělá k dezertům nebo speciálním příležitostem.

Zemské víno nebo víno s přívlastkem
– co to znamená?

Kreativitě se na poli grafiky meze nekladou, zároveň je ale nutné respektovat nařízení právních předpisů. Podle nich musí etiketa obsahovat několik povinných údajů, ze kterých lze vyčíst charakteristiku vína. 

Jakostní zařazení vín

Dobré je rozumět například pojmům víno, zemské víno, jakostní víno a víno s přívlastkem, které označují kvalitativní zařazení vína. To se mimo jiných ukazatelů odvíjí od cukernatosti hroznů neboli množství cukru v bobulích při sklizni. Cukernatost se zvyšuje s vyzrálostí hroznů.


Mnozí považují právě toto tzv. jakostní zařazení za hlavní ukazatel kvality. Nejvyšší kategorií vín v ČR jsou vína s přívlastkem, na druhé straně je pouhé označení „víno“. U každé kategorie má výrobce jiná práva a povinnosti.

Víno

Jedná se o nejnižší kategorii vín,
která může být vyrobena z hroznů z
kterékoliv země EU.

Zemské víno

Mimo geografického označení,
které může být uvedeno na etiketě
(české zemské víno, moravské
zemské víno), může být označeno
odrůdou, ročníkem a názvem obce,
odkud pochází.

Víno jakostní

Jeho původ i kvalita byla ověřena
státním orgánem (SZPI). Hrozny
mohou pocházet pouze z vinic
vhodných pro získávání jakostního
vína. Etiketa může kromě označení
odrůdy a oblasti obsahovat název
podoblasti, vinařské obce a viniční
trati.

Víno s přívlastkem

Pro výrobu i značení platí stejné
podmínky jako u jakostního vína.
Mezi základní požadavky patří
stanovená cukernatost hroznů,
absence dodatečných přísad
včetně sladidel a použití hroznů
maximálně tří různých odrůd. Tato
kategorie se dále dělí na vína
kabinetní, pozdní sběr, výběr
hroznů, výběr z bobulí, výběr z
cibéb, ledové víno a slámové víno.

Na co se zaměřit

Tím nejběžnějším a pro většinu zákazníků nejdůležitějším údajem je odrůda. Každá má své jedinečné vlastnosti. V Česku se nejčastěji pěstuje Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a vlašský, dále Svatovavřinecké a Frankovka. Vedle těchto ale i Sauvignon, Tramín červený, Modrý Portugal, ale i celá řada dalších.

Ročník vína

Vedle odrůdy se na vinětách často objevuje i ročník, který také může prozradit hodně o charakteru vína. Mladé ročníky naznačují vína svěží. Starší ročníky jsou pak plnějšími, komplexnějšími a chuťově vyzrálejšími víny. Nicméně neplatí, že každé víno je vhodné pro archivaci a že každé starší víno musí být nutně lepší. „Ročník se uvádí především na přívlastkových vínech. Většina jakostních vín nemá ročník uveden, ale to není v této kategorii vín neobvyklé,“ říká Petr Ptáček.

Jaká byla cesta vína

Na každé lahvi najdete informace o původu vína. Ze spojení „víno z…“ a dalších podobných výrazů se dozvíte, odkud dané víno pochází – kde byly hrozny sklizeny a zpracovány. 


Na etiketě jsou uvedeny dále informace o stáčírně nebo o výrobci ("plněno v, plněno pro, výrobce, vyrobeno v").

Slovo závěrem

„Zemská vína musí splňovat podmínku vyzrálosti hroznů, a hlavně původ z Čech nebo Moravy. Jakostní vína jsou vyrobená z vyzrálejších hroznů a při výběru se můžete soustředit na preferovanou odrůdu, například Ryzlink rýnský, Frankovka, Sauvignon, Chardonnay a mnoho dalších. Přívlastková vína mají navíc i dodatečné označení, které vypovídá o stupni cukernatosti hroznů v době sklizně – tedy vysoké kvalitě hroznů.“

 

Ředitel Habánských sklepů 

Petr Ptáček

Začněme s etiketou

Říká se: „Nesuď podle obalu.“ Podle průzkumů ale toto rčení při výběru vína mnohdy neplatí. Vizuálně zajímavá lahev či etiketa totiž nejenže dokáže upoutat pozornost, ale dokonce i rozhodnout o nákupu. Pěkný obrázek ale neprozradí, na jaké víno se můžete po otevření lahve těšit.


Co na přední etiketě najdete:

  1. Logo výrobce
  2. Přívlastek
  3. Původ hroznů
  4. Odrůda
  5. Ročník sklizně

A když lahev otočíte…

Čím více informací na etiketě, tím lépe. Bohatý popis značí, že vinař nic netají, a naopak chce zákazníkovi usnadnit výběr. Mnohdy se dočtete zajímavosti o výrobci a místě, kde sídlí i zda je možnost vinařství navštívit. Některé etikety radí s teplotou podávání vína a párování s jídlem, které se hodí při servírování.


Co na zadní etiketě najdete:

  1. Logo výrobce
  2. Odrůda
  3. Přívlastek
  4. Popis vína
  5. Doporučení k pokrmům
  6. Doporučená doba zrání
  7. Šarže a číslo zatřídění státním orgánem
  8. Ročník sklizně
  9. Obsah zbytkového cukru 
  10. Původ hroznů 
  11. Teplota podávání 
  12. Obsah alkoholu
  13. Dodavatel

Suché, nebo sladké

Při prvním ochutnání ve víně cítíme buď sladkost, nebo kyselinky. O tom rozhoduje množství zbytkového cukru – tedy zbytku cukru, který nebyl spotřebován kvasinkami při kvasném procesu.


Nejméně cukru je ve vínech suchých. Obsah cukru se pak dále zvyšuje s označeními polosuché, polosladké a sladké.

Párování vína s jídlem

Suchá vína

Suchá vína bývají svěží, vhodná k běžnému pití a jídlu, zejména k rybám, masu a polévkám.

Polosuchá a polosladká vína

Tato vína jsou vhodná především k chuťově výrazným předkrmům a salátům.

Sladká vína

Sladká vína jsou skvělá k dezertům nebo speciálním příležitostem.

Doporučujeme

Zemské víno nebo víno s přívlastkem
– co to znamená?

Kreativitě se na poli grafiky meze nekladou, zároveň je ale nutné respektovat nařízení právních předpisů. Podle nich musí etiketa obsahovat několik povinných údajů, ze kterých lze vyčíst charakteristiku vína. 

Jakostní zařazení vín

Dobré je rozumět například pojmům víno, zemské víno, jakostní víno a víno s přívlastkem, které označují kvalitativní zařazení vína. To se mimo jiných ukazatelů odvíjí od cukernatosti hroznů neboli množství cukru v bobulích při sklizni. Cukernatost se zvyšuje s vyzrálostí hroznů.


Mnozí považují právě toto tzv. jakostní zařazení za hlavní ukazatel kvality. Nejvyšší kategorií vín v ČR jsou vína s přívlastkem, na druhé straně je pouhé označení „víno“. U každé kategorie má výrobce jiná práva a povinnosti.

Víno

Jedná se o nejnižší kategorii vín, která může být vyrobena z hroznů z kterékoliv země EU.

Zemské víno

Mimo geografického označení,  které může být uvedeno na etiketě  (české zemské víno, moravské  zemské víno), může být označeno  odrůdou, ročníkem a názvem obce,  odkud pochází.

Víno jakostní

Jeho původ i kvalita byla ověřena  státním orgánem (SZPI). Hrozny  mohou pocházet pouze z vinic  vhodných pro získávání jakostního  vína. Etiketa může kromě označení  odrůdy a oblasti obsahovat název  podoblasti, vinařské obce a viniční  trati.

Víno s přívlastkem

Pro výrobu i značení platí stejné  podmínky jako u jakostního vína.  Mezi základní požadavky patří  stanovená cukernatost hroznů,  absence dodatečných přísad  včetně sladidel a použití hroznů  maximálně tří různých odrůd. Tato  kategorie se dále dělí na vína  kabinetní, pozdní sběr, výběr  hroznů, výběr z bobulí, výběr z  cibéb, ledové víno a slámové víno.

Na co se zaměřit

Tím nejběžnějším a pro většinu zákazníků nejdůležitějším údajem je odrůda. Každá má své jedinečné vlastnosti. V Česku se nejčastěji pěstuje Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a vlašský, dále Svatovavřinecké a Frankovka. Vedle těchto ale i Sauvignon, Tramín červený, Modrý Portugal, ale i celá řada dalších.

Ročník vína

Vedle odrůdy se na vinětách často objevuje i ročník, který také může prozradit hodně o charakteru vína. Mladé ročníky naznačují vína svěží. Starší ročníky jsou pak plnějšími, komplexnějšími a chuťově vyzrálejšími víny. Nicméně neplatí, že každé víno je vhodné pro archivaci a že každé starší víno musí být nutně lepší. „Ročník se uvádí především na přívlastkových vínech. Většina jakostních vín nemá ročník uveden, ale to není v této kategorii vín neobvyklé,“ říká Petr Ptáček.

Jaká byla cesta vína

Na každé lahvi najdete informace o původu vína. Ze spojení „víno z…“ a dalších podobných výrazů se dozvíte, odkud dané víno pochází – kde byly hrozny sklizeny a zpracovány. 


Na etiketě jsou uvedeny dále informace o stáčírně nebo o výrobci ("plněno v, plněno pro, výrobce, vyrobeno v").

Slovo závěrem

„Zemská vína musí splňovat podmínku vyzrálosti hroznů, a hlavně původ z Čech nebo Moravy. Jakostní vína jsou vyrobená z vyzrálejších hroznů a při výběru se můžete soustředit na preferovanou odrůdu, například Ryzlink rýnský, Frankovka, Sauvignon, Chardonnay a mnoho dalších. Přívlastková vína mají navíc i dodatečné označení, které vypovídá o stupni cukernatosti hroznů v době sklizně – tedy vysoké kvalitě hroznů.“

 

Ředitel Habánských sklepů 

Petr Ptáček